TRAPSAVEC - literární soutěž, zaměřená nejvíce na tramping, ale i na vodáky, skauty, horolezce, woodcraftery, cestovatele a vůbec všechny, kteří mají romantické duše a trochu toho psavectví a lásky k literatuře v krvi. Zkoušel jsem pátrat a vypadá to, že je v současnosti nejstarší fungující literární soutěží v České republice, a to přesto—nebo možná právě proto—že není zastřešována ani pořádána žádnou organizací, je to záležitost výhradně dobrovolnická, jak už to u trampských akcí bývá.

Vznikla v roce 1971 a v roce 2020 běží její 46.ročník. Pokud vám počty nesedí, je to proto, že vypadly 3 ročníky, kdy byla soutěž minulým režimem zakázána.

Je to soutěž, která trvá rok, uzávěrka je v současné době poslední únorový den, slavnostní oheň Trapsavce se koná pravidelně poslední květnový víkend. Tam jsou vyhlašovány výsledky a předávány ceny. Místo konání je každý rok obvykle jiné.

Práce hodnotí porota o 5—6 členech a to anonymě, jména autorů se dozvídá až po stanovení pořadí prací.

Soutěží se v celkem šesti kategoriích, do 23 let, nad 23 let a Oldpsavci, vždy próza a poezi. Kategorie Olpsavců je určena autorům, kteří již dosáhli 3 a více umístění. Absolutní vítěz bez rozdílu kategorií získává Zlatého Trapsavce.

Z historie TRAPSAVCE…

Trampskou literární soutěž TRAPSAVEC /TRAmpský PSAVEC/, poprvé vyhlásila v roce 1971 Vlasta Štefanová – Briggi z Hradce Králové, v trampské rubrice Z údolí a osad v armádním týdeníku Obrana lidu. Tuto rubriku vedla po smrti Bohuslava Čepeláka - Irčana, legendárního trampského novináře, spisovatele, jeho manželka Zdeňka Čepeláková. TRAPSAVEC vznikl v době, kdy bylo normalizačním režimem postupně zakázáno vydávání všech trampských a obdobných časopisů – Campu, Trailu, Jižní stezky, plzeňského Tuláka a poté také ostravského Trampa a brněnského Tuláka. Právě vzniklé vakuum a snaha o získání prostoru pro publikování trampských autorů vedly Briggi k založení soutěže TRAPSAVEC, která se záhy stala vzorem pro další trampské literární soutěže, ale ty neměly dlouhého trvání.

Po zániku rubriky Z údolí a osad poskytla zázemí trampské literární tvorbě rubrika Táborový oheň v týdeníku Mladý svět. Tato rubrika vznikla v polovině 60. let díky iniciativě Mikiho Ryvoly, šerifa T. O. Zlatý klíč, ale skončila s nástupem normalizace v roce 1969. Byla obnovena v roce 1971 z iniciativy SSM /Socialistický svaz mládeže/. Mladý svět poskytl trampským autorům žádoucí publicitu, ale i nežádoucí zájem od StB /Státní tajná bezpečnost/. Přes všechny překážky Briggi uspořádala v letech 1971 - 75 pět ročníků TRAPSAVCE, pak soutěž raději přestala pořádat, aby se nezapletla do tenat StB, jejíž metody byly dost drsné.

TRAPSAVEC a především trapsavecké sleziny, vyvolaly v 70. letech přímo boom ve vydávání samizdatových trampských časopisů, i když mnohé z nich měl jen jepičí život – tehdy bylo téměř pravidlem: co autor, to trampský časopis.

TRAPSAVEC se podařilo obnovit v roce 1979 ve spolupráci Briggi s tehdejším redaktorem Mladého světa Honzou Dobiášem, který spolu s Ivou a Vladimírem Synákovými - Tapi a Riki, zajistil vydání sborníčku s výběrem oceněných prací z let 1971 - 75. Největší vliv, zejména na mladou trampskou generaci, dosáhl Táborový oheň Mladého světa v polovině 80. letech, což se odrazilo v roce 1986, kdy se podařilo dosáhnout historického maxima v počtu zaslaných prací - přišlo 796 básní a povídek. Svazáckému Mladému světu a Táborovému ohni nelze tedy upřít pozitivní úlohu z hlediska dvaceti let šíření informací o trampské tvorbě. Paradoxem je, že tato rubrika byla zrušena od ledna 1990, kdy se, po pádu cenzury v listopadu 1989, mohl stát skutečně trampskou rubrikou.

Briggi vedla TRAPSAVCE, s roční odmlkou v roce 1981, do roku 1984, kdy předala organizační žezlo do Brna, další generaci organizátorů Milanu Plchovi - Belmondovi a Víťovi Obůrkovi - Šupákovi. Od té doby se TRAPSAVEC konal již každoročně. Až do roku 1985 vycházela oceněná trampská díla převážně v samizdatu. Díky spolupráci s trampskou kapelou Ozvěna, mohly sborníky oceněných prací v letech 1985 - 89 vycházet formou sborníčku k jejím pořadům zvaným Písně táborových ohňů.

Po roce 1989 převzala organizování TRAPSAVCE Věra Malátková - Teta Věra z České Třebové. V roce 1990 vyšel sborník TRAPSAVCE jako příloha brněnského časopisu Tulák a od roku 1991 vychází již samostatně. O pět let později se organizace ujala trapsavecká manželská dvojice z Náchoda - Juan a Aťka - Jaromír a Vlasta Hlavatých.

Díky Víťovi Obůrkovi a jeho ženě Evě (Šklíbě) byl u příležitosti 25. ročníku – pod hlavičkou pražského Avalonu vydán obsáhlý Almanach TRAPSAVCE obsahující skoro dvě sta vybraných prací z těchto ročníků. Byly obnoveny i Sleziny psavců – setkávání autorů a autorek v průběhu roku. Na přelomu tisíciletí – v roce 2000, došlo k další změně, tentokrát šlo i o změnu generační. Organizace TRAPSAVCE přešla do rukou Michaela Antonyho - Tonyho a Ivy Spurné - Draculei, organizátorů Trampské soutěže /TRASA/ z pražského Avalonu.

Díky přechodu k demokracii po roce 1989, došlo k rozmachu trampského tisku, vznikla řada trampských časopisů a rubrik, ale mnohé postupně opět zanikly, převážně s důvodů ekonomických. Do TRAPSAVCE od té doby posílají příspěvky trampové z celého světa, zvláště v době, kdy internet umožňuje překračovat všechny hranice. Trapsavecká tvorba získala postupně publicitu ve více než dvou desítkách časopisů z Čech, Moravy i Slovenska a v poslední době i řada internetových portálů zveřejňuje povídky a básně oceněné v TRAPSAVCI. Pro mnohé autory a autorky se jedná o jejich první publikační zkušenost a pobídku k další autorské cestě - což bylo a je jedním z hlavních cílů této soutěže. Z řady autorů a autorek začínajících v TRAPSAVCI jsou dnes renomovaní publicisté a spisovatelé.

Avalon vydával od roku 1994 řadu trampských časopisů – a dodnes vydává zejména Puchejř a Brdskou vločku. Vydalo v reedici sborníčky oceněných prací TRAPSAVCE z let 1971 - 96, vydává publikace trampských klasiků a mnoha v TRAPSAVCI oceněným psavcům vydalo sborníky s jejich tvorbou. Začínajícím autorům je věnován trapsavecký občasník Řádky, který je účastníkům soutěže posílán zdarma. Počet publikací vydaných Avalonem již dávno překonal stovku!

V roce 2011 opustil organizační dvojici TRAPSAVCE Tony, ale Avalon i nadále poskytuje psavcům prostor pro publicitu ať již v časopisech nebo v samostatných sbornících. Nepočítaje v to několik sbírek vyšlých mimo ediční řady a autorská čtení na několika klubových scénách. TRAPSAVCI je věnován prostor na folkovém serveru www.folktime.cz.

V roce 2012 vstoupil do organizačního týmu plzeňák Jan Frána – Hafran. Díky spolupráci Hafrana s Draculeou ožil trapsavecký portál www.trapsavec.cz a také vlastní skupina na Facebooku mnoha zajímavými příspěvky a reportážemi. Hafran se ujímá i ediční politiky TRAPSAVCE. Od roku 2012 vydal v edici Trapsavecké miniatury dvacet autorských sborníčků autorům, jejichž tvorba jej zaujala, ač dosud nedosáhli nejvyšších ocenění, a také tři sborníčky povídek a básní z trapsaveckých slezin. Ke 40. ohni TRAPSAVCE připravil Hafran v letech 2013 - 14 třináct autorských sborníčků v nové edici Trapsavecké miniatury - zlaté legendy, které jsou převážně průřezem tvorbou držitelů Zlatého TRAPSAVCE – od jejich prvotin až po současnost. Po 40. ročníku opustila organizační tým Draculea a tak se od 41. ročníku Hafran stal jediným organizátorem TRAPSAVCE. Od ročníku 45 se k němu připojil Tomáš Racek - Tom

Od roku 1971 literární soutěž TRAPSAVEC …

…obeslala více než tisícovka trampských psavců jak z České republiky a Slovenska, tak i z českých emigrantských kruhů v Kanadě, Německu, Spojených státech, Švédsku či Švýcarsku a z mnoha dalších zemí. V letech 1971 až 2018 bylo do TRAPSAVCE zasláno více než 12 000 povídek a básní.

Výsledky TRAPSAVCE se vyhlašují…

…každoročně na ohni TRAPSAVCE poslední květnový víkend. Zvadlo na oheň dostávají všichni účastníci, stejně jako sborník oceněných prací. U slavnostního ohně probíhá nejen vyhlášení výsledků, ale také vyhlášení výsledků kresleného humoru a fotografií ze soutěže TRASA. Před zapálením ohně probíhá i výstava prací zaslaných do TRAPSAVCE a TRASY. Nechybí ani tradiční přehlídka trampských kapel Trapsavytí, seminář, kde porotci před psavci obhajují svá rozhodnutí a Trapsavecký veletrh, na kterém je k dostání většina trampských a tábornických časopisů, publikací a knih vyšlých v Čechách, na Moravě i Slovensku.

Petr Náhlík - Vokoun